|
|
Větrná energetika
Dvorský, David ; Škvařil, Jan (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá větrnou energetikou. První část obsahuje vývoj větrných elektráren v České Republice a ve světě. Dále se tato práce zabývá způsoby akumulace větrné energie. Praktická část je věnována výpočtu ekonomické návratnosti.
|
|
|
Apartmánový resort Velké Karlovice
Kiowský, Filip ; Šubrt, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je návrh rekonstrukce a konverze dvojice bytových domů z druhé poloviny 20. století. Práce vychází z předmětu AG035 – Ateliér architektonické tvorby 5. Řešené budovy se nachází v populární beskydské vsi Velké Karlovice v místní části Leskové, v CHKO Beskydy. Objekty leží ve strmém údolí říčky Vsetínská Bečva, kterou kopíruje místní silnice ze Vsetína do slovenské Žiliny. Oba objekty sdílí jednu štítovou zeď. Jsou třípodlažní, přičemž 1.NP je technického rázu – obsahuje sklepy, sklady a garáže. Nad tímto podlažím se nachází dvě etáže, každá se dvěma byty. Skýtají tedy 8 bytových jednotek. Současný nízký krov neumožňuje plnohodnotné využití. Předmětem práce je návrh nového využití, a to formou apartmánů, tedy bytů umožňujících přechodné, ale i trvalé bydlení. Zamýšleny jsou proto rekonstrukce současných bytů a realizace obytného podkroví. V přízemí je také navržena malá kavárna. Bezbariérovost vyšších podlaží je zajištěna novými výtahy. Vestavby příček budou realizovány plynosilikátovými tvárnicemi, při bourání otvorů do obvodového zdiva budou jako překlady vloženy různé válcované profily IPE. Rekonstruované budovy musí dodržet krajinný ráz valašského venkova. Omítky budou bílé, doplněné klempířskými a zámečnickými prvky v antracitově šedé, a to včetně plechové krytiny. Na parcele je v rámci studie zamýšlena výstavba dalších objektů, jejichž podrobnější řešení není součástí této práce.
|
|
|
Kontextuální tvorba rurální krajiny
Dohnal, Tomáš
Správa a využívání venkovského prostředí má své zákonitosti a specifika, které je nutno respektovat. Jimi by se měly řídit i všechny zásahy do venkovské krajiny. Krajina není svébytným autorským uměleckým dílem ani inženýrskou produkční plochou, ale komplexním prostředím pro život obyvatel v daných přírodních podmínkách. Způsob, jak v dané krajině žít, je přitom tisíciletým soužitím evolučně rozvíjen. Všechny změny vždy plynule i zlomově prověřoval čas a vhodnost uspořádání funkčních ploch v území určuje až jejich dlouhodobé využívání. Nikoliv profesní odborníci, ale uživatelé krajiny jsou jejími pravými tvůrci. Možnosti a limity tohoto přístupu se snaží zmapovat publikace Tvorba rurální krajiny a její nástroje. Její hlavní autor Jiří Löw se problematice využívání a ochrany venkovské krajiny věnuje od konce 70. let minulého století. Příspěvek popisuje hlavní témata a principy kontextuálního přístupu k plánování a tvorbě venkovského prostředí.
|
|
|
Volání divočiny
Brokeš, Tomáš ; Šťastný, Martin (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Tento projekt je odpovědí na volání divočiny, a podobně jako výlet do liduprázdných nehostinných hor byla i tato práce opuštěním komfortní zóny městského prostředí. Projekt se zabývá alternativním pohledem na pozemek bývalého rekreačního areálu, který se nachází v chráněné krajinné oblasti Jeseníků, objat vzrostlými stromy na stráni pod lesem v obci Ostružná na severu Moravy. Návrh přistupuje k této lokalitě s ohledem na ráz jesenických Sudet a vytváří rekreační areál s přirozenou strukturou zástavby, která svým měřítkem nedominuje okolní přírodě, nýbrž do ní citlivě a nenápadně zapadá. Zároveň návrh reflektuje současné požadavky a potřeby návštěvníků, kteří hledají únik z rušné civilizace do poklidného prostředí. Svou esencí i podobou se snaží odlišit od bývalého hotelu i jeho připravovaného vzkříšení, a naopak navázat na zažité tvarosloví, které pouze doplňuje o nové prvky, avšak tak aby jako celek bylo stále v souladu s krajinným rázem.
|
|
|
Hodnocení krajinné scény
Těšitelová, Václava
Bakalářská práce se zabývá problematikou hodnocení krajinné scény a krajinného rázu s využitím a přenesením poznatků na vybrané modelové území. Autorka rozděluje práci na dvě části a to na teoretickou část, která spočívá v pochopení tématu, nastudování problematiky a vypracování literární rešerše. Dále na část praktickou, kdy jsou nastudované skutečnosti přeneseny do reálného modelového území. Literární rešerše se zabývá metodikami hodnocení několika význačných krajinářských architektů, přičemž se autorka snažila vytvořit vlastní názor na nazírání na krajinu vybraného modelového území. Cílem praktické části práce je posouzení krajinného rázu a krajinné scény na vybraném modelovém území a navržení úprav krajiny v podobě ideové studie. Modelovým územím je intenzivně zemědělsky využívaná krajina Pardubického kraje. Konkrétně okolí obcí Brloh, Mokošín a Jankovice, které se nachází 5 km jižně od okresního města Přelouč. Krajina v těchto místech plynule přechází ze severu od řeky Labe do úpatí Železných hor. V úvodu praktické části provedla autorka práce analýzu primární, sekundární a terciární struktury krajiny. Východiska provedených analýz se staly vodítkem pro návrhy změn v krajině, které mají za cíl zkvalitnění krajiny, zvýšení harmonického měřítka, zvýšení biodiversity a podpoření polyfunkčního využívání krajiny.
|
|
| |
|
|
Znaky krajiny a jejich vnímání veřejností
Heczková, Monika
Bakalářská práce na téma: "Znaky krajiny a jejich vnímání veřejností" V literárním přehledu je objasněno několik důležitých pojmů, které jsou nezbytné k pochopení dané problematiky a tím pádem i ke zpracování této bakalářské práce. Cílem této práce bylo určit a fotograficky zdokumentovat znaky krajiny modelového území a vytvořit pomocí vhodné metodiky dotazník, který byl předložen veřejnosti. Po ukončení výzkumu byly dotazníky vyhodnoceny. Na základě výsledků a jejich vzájemného porovnávání je možné zhodnotit, jak veřejnost vnímá vybrané znaky krajiny obce Návsí, co pro občany tyto znaky znamenají, jaký na ně mají názor, které považují za charakteristické pro tuto obec a které z vybraných prvků by si v obci přáli zachovat.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ochrana krajinného rázu CHKO Pálava
Kohoutková, Kristýna
Cílem této diplomové práce je zpracovat hodnocení krajinného rázu vybrané části CHKO Pálava. Práce analyzuje přírodní podmínky a velmi podrobně se zabývá historickým vývojem, kulturními a percepčními hodnotami území. Součástí analýz je stanovení vizuální exponovanosti území, která je základním východiskem pro praktickou část. Praktická část se zabývá třemi základními okruhy. Jsou to stavební rozvoj území, zelená infrastruktura krajiny a hodnocení krajinného rázu. Diplomová práce přináší návrh vhodných rozvojových ploch, katalog vegetačních prvků pro doplnění zelené infrastruktury a zejména návrh lužní krajiny. Hodnocení krajinného rázu rozděluje území na 3 oblasti, 6 podoblastí a upozorňuje na 6 výjimečných míst krajinného rázu. Všechny části návrhu mají za cíl zvýšit hodnotu krajinného rázu modelového území.
|
host ::
RSS.